Komunitní kompostování

Základním cílem komunitního kompostování je předcházení vzniku odpadů

Zákon o odpadech definuje odpad jako movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit. Na komunitní kompostování proto nenahlížíme jako na „zbavování se" movité věci nebo na vznik „odpadu", tímto způsobem vlastně vzniku odpadu předcházíme.

Nejedná se ani o využívání odpadu, ale o využívání biologicky rozložitelných materiálů. Zákon o odpadech řadí tento způsob nakládání do oblasti předcházení vzniku odpadů. Bioodpad často tvoří až polovinu hmotnosti směsného komunálního odpadu. 

Na komunitní kompostování je nahlíženo z pohledu zákona o odpadech jako na předcházení vzniku odpadu, mj. také právě proto, že se nedostává do obecního systému nakládání s odpady, a tím ani do evidence nakládání s odpady.

Komunitní kompostování umožňuje zákon č. 185/2001Sb. o odpadech v §10a, jedná se o prevenci vzniku odpadů, kdy se rostlinný materiál z území obce zkompostuje a využije ke hnojení veřejné zeleně. Je definováno jako sběr a shromažďování zbytků z údržby veřejné zeleně na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost, není nutné vést evidenci použitých materiálů. Komunitní kompostárna se nezřizuje ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a není tedy zařízením pro nakládání s odpady podle §14. Na tato zařízení se tedy nevztahují povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech. Toto zařízení nemá ani ohlašovací povinnost ve smyslu ustanovení §39 zákona o odpadech a využívaný rostlinný materiál tedy není uváděn v ročním hlášení o nakládání s odpady (systém ISPOP).

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zekleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Bez vydání této vyhlášky není možné provozovat systém komunitního kompostování v souladu s §10a zákona o odpadech.

Každá komunitní kompostárna má mít určenu odpovědnou osobu, která zodpovídá zejména za:

  • správný průběh procesu aerobního kompostování, včetně správné surovinové skladby a  struktury kompostovaných materiálů, správné teploty a vlhkosti
  • zajištění bezpečnosti a pořádek na komunitní kompostárně a v jejím okolí
  • správné využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně obce

Je nezbytné dodržet podmínky, aby při úpravě a kompostování surovin nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy.

V současné době vznikají zejména komunitní kompostárny o kapacitě do 150 tun zpracovaného materiálu za rok, což odpovídá obci do 500 – 1 000 obyvatel a závisí na rozloze udržované veřejné zeleně a zahrad. Obec, která komunitní kompostárnu provozuje, zajistí místa pro kompostování a alespoň nutné základní strojní vybavení. Kapacita 150 tun byla zvolena a předpokládá se, že takové množství zpracovaného materiálu má minimální negativní vlivy na životní prostředí a není potřeba žádného zvláštního zajišťování místa. Tato kapacita byla odvozena od limitu pro malé zařízení podle §33b zákona o odpadech a bývá také často za malé zařízení nesprávně zaměňována.

Komunitní kompostování podporuje zpracování surovin v místě vzniku bioodpadu:

  • na veřejných plochách obce a místních částí
  • na sídlišti nebo u bytových domů
  • ve škole
  • v zahrádkářské kolonii
  • v chatové osadě